prof. Ing. Jiří Kunštátský, DrSc.

image087

Narodil se 17. ledna 1908 v Olešnici v učitelské rodině. Brzo se přestěhoval do Šlapanic u Brna, kde pak strávil zbytek svého života.

Po studiích na státní reálce v Brně pokračoval ve studiu na České vysoké škole technické v Brně, obor inženýrského stavitelství – směr vodohospodářský, který ukončil v roce 1932.

Jako inženýr pracoval řadu let jako zaměstnanec bývalého Zemského úřadu v Brně na úpravách toků, stavbách jezů a melioračních pracích na řece Moravě, zejména v okolí Uherského Hradiště. Zároveň publikoval i první vědecké práce, v nichž zobecňoval své poznatky získané na stavbách.

Po osvobození v roce 1945 byl povolán do vedoucích funkcí v organizacích pro přípravu velkých vodohospodářských akcí na Moravě. S jeho jménem je spojeno řešení zejména velkých závlahových staveb na jižní Moravě a vodních nádrží u Koryčan, Mostiště a ve Znojmě.

V roce 1955 byl jmenován docentem na Vysoké škole stavitelství v Brně, pozdějším VUT, získal vědeckou hodnost doktora věd a byl v roce 1957 jmenován profesorem pro obor hydrauliky a vodních staveb.

Přednášel předměty Hydraulika a Jezy. Jako učitel byl přísný, ale mezi studenty, pro svůj neformální a lidský přístup k nim, velmi oblíbený.

Ve vědecké práci se zabýval zejména prouděním na bočním přepadu, pohybem translační vlny do suchého koryta a odvodňováním silničních mostů. Svá původní teoretická řešení dovedl vždy až do praktického použití. Publikoval řadu původních řešení v odborném tisku. Zvláště byly oceňovány jeho vysokoškolské učebnice – Hydraulika pro vodohospodářské stavby a Základy hydrauliky a hydrologie, napsané společně s pražskými a bratislavskými kolegy, které dodnes slouží jak studentům, tak i odborníkům z praxe. Ti oceňují zejména jeho publikaci Hydraulické výpočty propustků a mostů.

Za svou pedagogickou a vědeckou práci získal řadu uznání jak doma tak v zahraničí. V důsledku oční choroby ztratil ve svých čtyřiašedesáti letech zrak a byl nucen v roce 1972 ukončit svoji úspěšnou životní dráhu. Nicméně i nadále udržoval se školou kontakt prostřednictvím svých bývalých spolupracovníků a přátel, kteří jej chodili navštěvovat do malého domku ve Šlapanicích až do jeho smrti 2. ledna 1982.