Narodil se 13. července 1930 v Kostelci u Jihlavy. V roce 1941 začal studovat na gymnáziu v Pelhřimově, po jeho uzavření v listopadu 1941 pak absolvoval měšťanku v Dolní Cerekvi v roce 1944 a do konce války pracoval jako dělník. V letech 1945 až 1949 absolvoval gymnázium v Jihlavě. Vysokoškolské studium oboru vodohospodářské stavby absolvoval na Fakultě stavební VUT v Brně v roce 1954. Od třetího ročníku vysokoškolského studia pracoval jako pomocná vědecká síla v laboratoři Katedry hydrotechniky. V pátém ročníku se stal asistentem na částečný úvazek, po ukončení studia pracoval na katedře dále jako asistent, od roku 1957 jako odborný asistent. Vedle vedení cvičení z předmětů katedry se podílel na výzkumu objektů vodohospodářských staveb na hydraulických modelech v laboratoři. V roce 1963 obhájil kandidátskou disertační práci „Disipace energie povrchovým vodním skokem“, ve které předložil výpočet navrhování podjezí pro tento případ tlumení energie pod přelivy. V roce 1967 se habilitoval prací „Použití teorie podobnosti hydraulických jevů pro srovnávací studie pevných jezů“ a byl jmenován docentem. Na základě další rozsáhlé odborné i pedagogické práce byl v roce 1989 jmenován profesorem pro obor „Vodohospodářské stavby“. V letech 1973-1980 vykonával funkci proděkana Fakulty stavební v Brně, od roku 1977 do roku 1991 byl vedoucím Katedry hydrauliky a hydrotechniky, dnes Ústavu vodních staveb. V roce 1975 byl pověřen vedením pracovní skupiny pro vodní stavby a vodní hospodářství oborové komise ministerstva školství pro přestavbu studia na stavebních fakultách a členem Krajského poradního sboru pro vodohospodářské úpravy na jižní Moravě. Spolupracoval se sesterskými katedrami na SVT v Bratislavě a na ČVUT v Praze. V Bratislavě jako předseda komisí pro státní závěrečné zkoušky a obhajoby kandidátských disertací v oboru hydrotechnika od roku1973, v Praze jako člen komise pro SZZ od roku 1977, od roku 1981 jako předseda. Na obou fakultách působil též jako člen komisí pro jmenovací řízení na docenty. Na stavební fakultě přednášel předměty Hydraulika, Vodní cesty, Vodohospodářské stavby, Vodní hospodářství, Vodní stavitelství. Je autorem skript Hydraulika, Vodní cesty, Vodohospodářské stavby a spoluautor skript Hydrotechnický výzkum, Tabulky z hydrauliky, Vodní hospodářství, Hydrauliky podzemních vod, Vodohospodářské inženýrství a Vodní stavitelství. V odborném tisku publikoval 15 článků a na konferencích přednesl 12 referátů.

Po jmenování odborným asistentem byl odpovědným řešitelem 23 objektů vodních staveb (10 přehrad, 6 jezů, 2 odlehčovacích komor, 2 čistíren odpadních vod, 1 plavební komory, 1 energetického kanálu, 1 vlivu sesuvu do nádrže Šance). V roce 1974 působil na žádost německé strany při výzkumu vlivu sesuvu svahu do nádrže Schönbrunn, prováděném v nově budované hydrotechnické laboratoři u města Schleusingen. V oblasti základního výzkumu byl řešitelem dvou etap: „Vliv singularit na hydraulické ztráty – vodní skok v divergentním korytě“ (1975), a „Plavební vlny na vnitrozemských vodních cestách“ (1980). Byl školitelem našich i zahraničních aspirantů.

Do důchodu odešel v roce 1995.