Narodil se 22. února 1920 na Českomoravské vysočině v Obyčtově u Žďáru nad Sázavou. Středoškolská studia na reálce v Novém Městě na Moravě ukončil v roce 1940 maturitou s vyznamenáním. Od listopadu roku 1942 do května roku 1945 byl na nuceném pracovní nasazení v Německu. Po osvobození studoval na Vysoké škole technické dr. Edvarda Beneše v Brně. Vysokoškolská studia ukončil druhou státní zkouškou 7. 3. 1949 s vyznamenáním. Ještě během tohoto studia byl v roce 1949 ustanoven asistentem v Ústavu vodního stavitelství I u Prof. Ing. Jana Bažanta. Tento ústav byl v roce 1951 přejmenován na Katedru hydrotechniky. Jejím vedoucím se stal Prof. Ing. Dr. Stanislav Kratochvil. Jako odborný asistent a tajemník katedry vedl cvičení v předmětech hydraulika, vodní nádrže a přehrady a využití vodní energie. Později byl pověřen přednáškami z hydrotechnických staveb pro specializace zdravotního inženýrství a hydromeliorací a od roku 1960 také předmětu využití vodní energie pro specializaci hydrotechnickou. Byl členem státní zkušební komise pro obor hydrotechnické a hydromeliorační stavby. Vedle pedagogické činnosti pracoval na Studii využití řek Váhu, Popradu a Hornádu a byl zapojen do řešení výzkumných úkolů katedry z oboru hydrauliky jezů, přehrad a vodních elektráren, např. vodního díla Dalešice, přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně apod.

Pro nesouhlas s obsazením republiky vojsky Varšavské smlouvy a odpor proti husákovskému režimu byl v roce 1969 zbaven pedagogické funkce a přeřazen do stavu neučitelských pracovníků ve Výzkumném ústavu vodního stavitelství. Další persekuční opatření spočívalo ve zrušení jeho přípravy na uchazeče vědecké hodnosti CSc., v zákazu publikační činnosti a trvalého zmrazení platového postupu.

Ve funkci samostatného výzkumného pracovníka-specialisty setrval až do 31. 5. 1981, kdy byl donucen odejít do důchodu. Jako důchodci mu však bylo umožněno pracovat na výzkumných úkolech v externím pracovním poměru až do roku 1999. Experimentální úkoly, které řešil lze utřídit do následujících tématických okruhů:

Výzkum vtoků a výtoků přečerpávacích vodních elektráren s obousměrným prouděním, výzkum hydraulických charakteristik tabulových uzávěrů včetně hydrodynamického přitížení při uzavírání do průtoku, výzkum proudění v savkách vodních turbín, termické chování vody v nádržích přečerpávací vodní elektrárny a v chladících nádržích reaktorů jaderné elektrárny za extrémních podmínek v zimním období.

Vedle této výzkumné činnosti působil jako člen Problémové rady státního úkolu pro zabezpečení energetických zdrojů. Dále byl členem skupiny ČSAV při výzkumu a vývoji uzávěrů vodních děl a členem přípravných a řídících výborů řady konferencí Hydroturbo. Na stavební fakultě VUT působil v učitelské činnosti 20 let (1949-1969), ve výzkumné činnosti interně 12 let (1969-1981) a externě 18 let (1981-1999). Souhrnná doba jeho působení na VUT byla 50 let.