Smrčkovým nástupcem a pokračovatelem v jeho díle se stal Prof. Ing. Jan Bažant. Profesor Bažant se narodil 20. 11. 1881 v Prostějově. Po studiích na ČVUT v Praze se stal inženýrem moravského zemského výboru (1903-1930), od roku 1915 jako vrchní stavební rada. Podílel se na výstavbě vodních nádrží na Moravě (na řekách Třebůvce a Svratce), zabýval se intenzivně problematikou průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe a regulačními stavbami (úprava Moravy až po soutok s Dyjí).

V roce 1930 po odchodu profesora Smrčka do penze byl jmenován mimořádným a od 1. 7. 1935 řádným profesorem. Před svým jmenováním profesorem působil v letech 1921-1933 jako honorovaný docent pro hydrauliku a vodní stavby na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně.

Po prof. Smrčkovi převzal přednášky z přehrad, vodních cest a využití vodních sil.

Ve svém oboru byl uznáván jako vynikající odborník, který se jako profesor zabýval problematikou výstavby přehrad doma i v zahraničí (USA, SSSR) a stavbou vodních cest (zejména problematikou průplavu D-O-L).

Po uzavření českých vysokých škol působil v letech 1940-1943 jako odborný poradce ministerstva veřejných prací a zpracoval první vodohospodářský plán pro zemi Moravsko-Slezskou.

Po znovuotevření vysokých škol se vrátil na Vysokou školu technickou dr. Edvarda Beneše v Brně na své původní místo vedoucího Ústavu vodního stavitelství I, které vykonával až do reorganizace ústavů a zřízení kateder v roce 1954. Do penze odešel v roce 1954 jako profesor nově zřízené Katedry vodních staveb. Zemřel v roce 1966 ve věku 85 let.