prof. Ing. Jiří Kratochvíl, DrSc.

image097

Narodil se 1. září 1929 v Kroměříži. Reálné gymnázium v Kroměříži absolvoval v letech 1941 až 1949. Po maturitě v roce 1949 se zapsal na vodohospodářský obor Vysoké školy technické dr. Edvarda Beneše v Brně. Studium ukončil v roce 1954. V témže roce, po krátkém působení v praxi u n.p. Baraba, nastoupil jako asistent na Katedru hydrotechniky Vysoké školy stavitelství v Brně. V letech 1957 až 1963 absolvoval vědeckou aspiranturu, kterou ukončil v roce 1963 obhájením kandidátské disertační práce „Řešení napjatosti pilířových přehrad a analytické stanovení jejich hospodárného profilu“. O šest let později, v roce 1969, se habilitoval prací „Statické řešení hydrotechnických konstrukcí metodou konečných prvků“ a byl v témže roce jmenován docentem pro obor „Hydrotechnické stavby“. V roce 1982 obhájil na ČVUT v Praze doktorskou disertační práci „Matematické modelování napjatosti a přetvoření sypaných zemních hrází“ a získal vědecký titul „doktor věd“. V témže roce byl jmenován profesorem pro obor „Vodní stavby“. Na stavební fakultě přednášel jako profesor předměty Přehrady, Vodní hospodářství a Hydraulika podzemní vody. Od roku 1964 se zabýval tvorbou matematických modelů stavebních konstrukcí a rozvoji metody konečných prvků. Ve Stavebnickém časopise uveřejnil spolu s Ing. F. Leitnerem první českou studii o této metodě. V roce 1967 inicioval vznik skupiny pracovníků, kteří se začali zabývat teoretickými aspekty této metody a otázkami algoritmizace inženýrských úloh. Jako spoluautor se výrazně podílel na napsání první české monografie o metodě konečných prvků, která byla vydána v roce 1972 pod názvem „Výpočet plošných a prostorových konstrukcí metodou konečných prvků“. V roce 1975 vyšla v koedici SNTL a Springerova nakladatelství v německém překladu v SRN a v roce 1979 v rozšířeném českém vydání. Obě vydání našla širokou odezvu v naší, ruské, a především německé a rakouské odborně veřejnosti a byla o nich napsána řada velmi kladných recenzí v našich a zahraničních odborných časopisech. Jako poradce brněnského odštěpného závodu Hydroprojektu Praha, vypracoval v letech 1971 – 1973 algoritmy prostorových řešení klenbové varianty hráze vodního díla na řece Jihlavě u Dalešic a varianty sypané hráze téhož díla a podílel se na jejich statickém řešení. Vypracoval, resp. spolupracoval na více než padesáti expertizách týkajících se významných českých a slovenských vodních děl. Byl členem vědecké rady Fakulty stavební a vědecké rady VUT v Brně, po dvě funkční období byl místopředsedou Dozorčí rady Grantové agentury ČR, členem komise MŠMT, členem redakčních rad časopisů Alma Mater, Stavební obzor a Vodohospodářského časopisu, členem komisí pro obhajoby kandidátských a doktorských disertačních prací, proděkanem, prorektorem a vedoucím Ústavu vodních staveb. Je zakládajícím členem Inženýrské akademie ČR, členem České společnosti pro mechaniku, Českého přehradního výboru a v roce 2001 byl jmenován rektorem VUT emeritním profesorem s působností na Ústavu vodních staveb Fakulty stavební VUT v Brně. Od roku 2002 je předsedou komise pro udělování Zlatých medailí IBF při BVV Brno. V roce 1979 obdržel za úspěšně vyřešené úkoly v oblasti vědeckotechnického a investičního rozvoje cenu federálního ministra ČSSR pro technický a investiční rozvoj a v roce 1993 mu ministr školství ČR udělil „Medaili 1. stupně“ za rozvoj a aplikaci metody konečných prvků. Jako autor, popř. spoluautor, uveřejnil Jiří Kratochvíl přes 90 vědeckých prací a odborných pojednání, 6 skript a je spolu-autorem 3 knižních monografií a 2 celostátních učebnic. Od roku 1958 se podílel na rozvoji a řízení studentské vědecké a odborné činnosti. Byl školitelem více jak dvaceti interních a externích našich i zahraničních vědeckých aspirantů.