Ing. Miroslav Smrček se narodil 16. 10. 1922 v obci Jasenie na Slovensku, kde jeho otec vedl výstavbu několika energetických vodních staveb. Maturoval v roce 1942 na Reálném gymnáziu v Trenčíně. Poté do konce 2. světové války pracoval jako technik na stavbě pro elektrárnu v Ilavě, nejprve při zaměřování zemních prací, později vedl dva roky úpravnu kameniva. Dělal i návrhy složení betonových směsí a kontrolní zkoušky betonu. Po osvobození republiky vedl rekonstrukci zničených mostů přes kanálový přivaděč elektrárny Ilava a v roce 1946 praktikoval na rekonstrukci jezu na řece Váhu u Dolních Kočkovců. Za pomoc při obnově Slovenska obdržel Řád II. Třídy od Slovenské národní rady.

V letech 1945 – 1950 studoval Ing. Smrček inženýrské stavitelství, vodohospodářský směr na Vysoké škole technické dr. Edvarda Beneše v Brně. Po státnici v roce 1950 nastoupil u firmy Hydrostav na stavbu přehrady v Nosicích, kde vedl výstavbu jímky pro hydrocentrálu a počáteční zemní práce včetně betonáže kesonů před výpustným objektem. Následně převzal oddělení výzkumu s laboratoří pro kontrolu stavebních prací a funkci OTK (oddělení technické kontroly). Všestranné praktické zkušenosti získal při pracích na zatěžovacích zkouškách, pokusných injektážích, vrtných pracích, při rozborech a úpravě složení kameniva a kontrolních zkouškách betonů. Dále vedl práce na ražení průzkumné štoly v pravobřežní terase, vytyčení přehradní osy, kontrolu hutnění železničního náspu přeložky železnice apod. Byl také pověřen zřízením polní hydraulické laboratoře na staveništi s říčním žlabem a s modelem přehradního místa, na němž zkoušel různé návrhy stavebních postupů. Součástí jeho práce byla i organizace protipovodňové služby na staveništi a vypracování jejího řádu.

V roce 1954 přešel k Vodohospodářskému investičnímu středisku a nastoupil jako stavební dozor na vodní dílo Skalka v Trenčíně, kde pracoval do roku 1956 jako referent pro úsek elektrárny. V roce 1957 převzal dozor jako vedoucí celé Technické dozorní správy, což zahrnovalo kromě výstavby hydrocentrály a plavební komory i výstavbu přívodního a odvodního kanálu, přeložku a regulaci Váhu, výstavbu ochranných hrází, mostů přes kanál a cest podél kanálu, prohlubování zaneseného řečiště Váhu a další práce.

Na základě výsledku konkurzu byl uvolněn pro VUT v Brně a v roce 1957 nastoupil jako odborný asistent na Katedru hydrotechniky. Pro své praktické zkušenosti byl pověřen přednáškami Provádění hydrotechnických staveb. Později přednášel i další předměty nejen pro směr hydrotechnika a meliorace, ale i pro zdravotní inženýrství. Byly to předměty Vodní cesty, Hydrotechnické stavby, Zakládání staveb, Přehrady a využití vodní energie, Vodohospodářské stavby, Přehrady a nádrže. Hlavní náplní jeho pedagogické činnosti bylo především vedení cvičení z Provádění hydrotechnických staveb, Nádrží a přehrad, Využití vodní energie, Vodních cest, Zakládání staveb, Jezů a Hydrauliky. Na strojní fakultě přednášel 17 let Vodní stavby pro specializaci Vodní stroje.

Druhou částí jeho práce na VUT byla vědecká činnost v Laboratoři vodních staveb, kde navázal na práci svého předka Prof. Ing. Antonína Smrčka – zakladatele laboratoře a jednoho ze zakladatelů České vysoké školy technické v Brně. Věnoval se modelům vodních staveb, byl odpovědným řešitelem 22 výzkumných úkolů a spoluřešitelem několika dalších. Ze zkoušených konstrukcí byly vybudovány : Jez u Bulhar, Novomlýnské objekty I, II, III, vývar přehrady Mohelno, spodní výpusti na Dalešicích, jezy s MVE v Přerově a v Hranicích, vývar pod přehradou Slezská Harta, plavební komora na Vltavě u Modřan, vtoky na MVE na Štvanici a podle doporučení výzkumu byly modernizovány i plavební komory na Dolní Vltavě.

Ing. Smrček se po celou dobu svého působení na VUT v Brně aktivně účastnil i dalších činností. Byl členem zkušebních komisí pro zkoušky vědeckých aspirantů, dále byl v roce 1972 členem Komise pro prověrku životního prostředí, v roce 1975 členem Racionalizační komise a od roku 1973 i členem Inventarizační komise stavební fakulty. V letech 1971 – 1974 také zastupoval zájmy VUT při stavbě kanalizačního sběrače z Kohoutovic přes pozemek VUT na Veslařské ulici.

Ing. Smrček se věnoval i posudkové činnosti. Vypracoval posudek na řešení objektu spodních výpustí přehrady Slezská Harta i na projekt přehrady na Bělé u Boskovic. Navrhl způsob sanace podemletého vývaru a podjezí jezu v Pardubicích. Pro soud vypracoval posudek na povodňové škody v prostoru soutoku Jihlavy a Svratky u Ivaně a společně s prof. Kratochvílem zpracoval posudek na havarijní průsaky do přivaděče elektrárny v Dalešicích. Recenzoval osm výzkumných úkolů řešených ve Vědecko-výzkumném ústavu vodního stavitelství a hospodářství a na Katedře hydromeliorací.

Z publikační činnosti lze jmenovat vypracování drobných skript Provádění vodohospodářských staveb (společně s doc. Rýznarem), kde shrnul své poznatky a zkušenosti v kapitolách Skalní práce, Bednění, Výztuž a Betonářské práce, a dále příspěvky do časopisů Inženýrské stavby, Vodní hospodářství, Vodní cesty a plavba (články o stavbě VD Nosice, Skalka u Trenčína, Navigare necesse est apod.).

V září 1988 odešel do důchodu.